zpět na Tvorba

Drobek

Drobek

Přeje si být v utajení, ale s jeho postavou to půjde těžko. Všude vyčnívá. Ve své hospodě občas, v záchvatu velkodušnosti, hostí známé fernetem a "když má den" - každý hovor vykolejí do absurdna. Baví sebe i ostatní. Drobkova slovní ekvilibristika může některým vzít půdu pod nohama a vyvolat závrať. Vyptává se na věci o kterých většina lidí ani netuší, že existují a nebo, že se vůbec dá taková otázka položit. Text - LIDI, přepsán z potrhaného strojopisu. Napsáno už hodně dávno.

Drobek je také znám svým dopisem tehdejšímu prezidentu G.Husákovi v němž žádal o trest smrti. Dnes už se neví jestli žádost četl samotný prezident, ale zhruba po měsíci Drobka vyhledali StBáci, bez řečí ho napakovali do auta a odvezli do Psychiatrické léčebny v Opavě. Zde je dopis.





LIDI

Člověk, lidi nejsou lidi, Jen krátký otazník lidskýho postavení umožňuje cestu k máminýmu žití, jednota a síla života není k zastavení mozek používám jenom k blití. Možnost krásy, krása možností, výška smíchu co nejdelší vlasy, čuně zpupnosti, kratší míchu nečtu, jsem ochoten se podělat mužem zůstanu, kořen se zakulacenými svaly Nejsem si vědom svýho postižení, ani možností rozumu životní bitva přes vředy na mých zádech generation, Ginsberg jako milovník osudu masožravvé nevěsty změnily způsob oblékání, přesto uvažují jako já Příliš silní, příliš ztracení, cítí se lidi přesto milují a páchají sebevraždy bez pomoci ani Bedřich Smetana ani Jimi Hendrix nerožnou lampu pocitu Svátek fernetu ležící před postiženým vysokoškolákem je tu Chtěl bych být člověk jako ostatní lidi, jen krutě dopředu politici, cvoci, bez velkýho povyražení možnosti zaražení buzeranti, herci, trubky hraju jazz, cítím hranou zradu pocity, myšlení albánskýho studenta Dřevěnku nevyžení Cesty bez hranic, veselice bez žranic, kyklop bez víka osud je smysl života, cíl je v nedohlednu, energie paříka těším se na zaplacení cla do říše bezděčnýho zabitýho klubu kdo ví co bez síly otevřít okno nevěřícího žáka intonace a jedˇ člověče, kdo jsi, máš sílu položit možnost pocitu jejich bytí na oltář karnevalu, pádím bezmyšlenkovitě dozadu a hledím vzhůru necítím smrad nohou mých spolustolovníků a přesto vím kdo se mnou sedí umělá hmota na brýlích mých bohů má sílu mých nedostatků Nerozumím sám sobě, je to klad či zápor, cestovní nápor boj času nevyhrává bratranec mýho strachu, ani Luhačovice ženský bez ženskosti, muži bez jasných penisů, krasavci bez hnusu ztracená krása postrádá smysl, velikost hnusu je evidentní Rozdíl mezi mnou a Tebou v provozní místnosti Fifejdovic vinárny a pochod dokonalých mažoretek nesouvisí s nemocí mýho dědy Manifest, bible všech fascinovaných rallye astronomů, díky za možnosti hledám hluchá místa svých nedokonalých jamek, koupím si popcorn Marně hledám myšlenkové pochody svých dosud nenarozených dětí v čem spočívá nedostatek mých křupavých myšlenek na pánvi levných nemám jachtu, ale jeam beam dosti a knot mýho blbýho vosku povyražení komplikace nedokonalost mýho ateismu, brusle strýc a klouby Mám strach z myšlenek svých sousedů mají červený obleky svých snů dobrosrdečnosti se meze nekladou ale pozor na klády nevyjádřená mužská ješitnost zradí chlapeckou pýchu dětských snů škoda žen, která mají prsa dovnitř škoda peněz, který to změní Vodorovný smysl života je pevná součást churavěnky, zub sem, zub bolí nemám klimatizaci, ale mám dobrý pocit, že rozmnožovat populační síť neměřím inteligenci na %, jsem Čech a umím jenom češtinu, dobře je mi druhá žena není, Drahuš, budoucí král potupně vrhne u mých vrat Klika mýho sebevědomí se povážlivě naklání pod slupku mých zpráv slzy mýho potěšení jsou evidentní, nejsem nebudu zdráv Beatles, Abba marně vzpomínám kdy baba chtěla chlapa projevit, cit něhu chtěla s-ha. Tvrdost jater, nepřichází noví hosti i já mám dosti páni nepláčou sprostota duše není vysoká, bajkám nevěřím záchrana víčka je v nedohlednu, bují pocit směšnosti ohebnosti, bojuj Passport, nejsem Kerouac ani Ljuba Hermanová Změří muže nová bajka Ezope,j he

(závěr nečitelný..)