zpět na Tvorba



Co napsat a jak vůbec , jak něco takovýho pochopit a neposrat se a nezbláznit , jak nevyčítat andělům , že zůstali zticha , je to jako chrlení krve , doprdele , nebral jsem Tuleňovi telefon , jako bych už něco tušil , díval jsem se jak ta krabička bliká a říkal si , to není v tuhle dobu normální volání , to zvoní hrana , to zvoní zvony , a pak ta proklatá esemeska , proklatá budiž až navěky , opravdu dělala čest svému jménu a byla krátká , velice krátka ale zároveň nejdelší , k nepřečtení , k nedočtení , uzavírala jeden život , dvě slova podtrhla a sečetla neopakovatelné a byla definitivní... Renáta Bílá dvě blbá a hnusná slova - Rena umrela - hotovo , konec , finto , jedeme dál , stáhne se něco divného v hrdle , dusivý pocit , ta rozloha té nekonečnosti , bezbřehost jakoby , navždy , napořád ,nezměnitelně , neodvolatelně , sakra , zase jen zatínání pěstí a obžaloba hladovosti smrti….co je mi kurva po tom , že je to běžné a lidé umíraj , ta hrst vzpomínek není samozřejmá a ony blednou tváří v tvář denním nezbytnostem a budou se ztrácet , kdo už potom bude vědět jak to vlastně přesně bylo a hlavně , bude vůbec někdo , komu to nebude naprosto jedno , že vlastně i díky Renátě započala se naše minitradice organizování koncertů , že ona jako tehdejší - před dvěmi lety, ale jako by v pravěku - nájemce Pacalůvky , bez nějakejch všelijakejch blbech pindů poskytla sál , sama skákla za pípu a akce " Někdo má 40 " se mohla uskutečnit a jí patří zásluha ukrutná jak to tehdy dopadlo skvěle….dění , které tehdy pomáhala rozpoutat dostalo pevný základ a děje se vlastně dodnes…akorát už bez ní a tak to navždy zůstane a to není a nebude v pořádku .... naposledy se ještě přišla podívat na jaře do Šimaly na Idiot Crusoe a další 30. května , všechno se zdálo v naprostém pořádku , spousta muziky , nádherní přátelé , dobrý pivo , úžasná věc , a pak už jen neuvěřitelně zludračilá zákeřná zdivočelost vlastních buněk...

Reni , já vím že ve věčných lovištích je daleko lépe a tys tam chtěla bejt jako jedna z prvních , jasně , ale tady v tomhle světě po tobě zůstává prázdný místo a spoustu neslyšený muziky a děsně moc nevypitejch piv , kurva Reni…vzpamatuj se….kde jsou slova Spasitelova , která sice patřila Lazarovi , ale nikdy prej žádný nepomine podle Písma svatého….marnost nad marnost a honění větru…ach jo…ale věz , že tě všichni velice rádi uvítáme jako budoucího zkušeného průvodce ve tvý velký undergroundový hospodě , kde si už určitě dáváš s Lumírkem první drinky a posloucháš tam ty naše zvuky...

....měj se


/ Ivoš Pešák /